ss
Školní řád a pravidla hodnocení

Od 1. 9. 2016 změna názvu:  Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zdravotně znevýhodněné, Brno, Kamenomlýnská 2

ŠKOLNÍ ŘÁD SŠ

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků střední školy

 

Č.j. V 401-SŠ-591/17

platnost od 1. 9. 2017

Vypracovala: Mgr. Dagmar Sýsová

 

Školská rada souhlasila dne: 31. 8. 2017

Zaměstnanci byli seznámeni dne: 1. 9. 2017

Žáci a zákonní zástupci byli seznámeni na třídních schůzkách a TH. Zápis v dokumentaci tříd.

 

 

 

Obsah:

 

Školní řád

Úvodní ustanovení

I. Práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců

A. Žáci mají právo

B. Žáci mají povinnost

Zletilí žáci jsou dále povinni

C. Práva zákonných zástupců žáků

D. Zákonní zástupci nezletilých žáků mají povinnost

E. Žáci mají zakázáno

F. Práva a povinnosti pedagogických pracovníků

G. Stravování

Žáci SOŠ a SOU se stravují ve školní jídelně, která je v budově střední školy

Žáci OU se stravují ve školní jídelně, která je v budově základní školy

II. Vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy

III. Vnitřní režim školy

A. Docházka do školy

B. Odborný výcvik

C. Uvolňování z vyučování

D. Chování žáků ve škole

E. Dohled nad nezletilými žáky

IV. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí v době školního vyučování a při školních akcích konaných mimo budovu školy

A. Bezpečnost a ochrana zdraví žáků

B. Ochrana před sociálně patologickými jevy

C. Podmínky zacházení s majetkem školy

V. Hodnocení a klasifikace žáků

VI. Výchovná opatření

VII. Školní výlety a exkurze

VIII. Závěrečná ustanovení

 

 

Školní řád

Úvodní ustanovení

  1. Práce školy, její základní režim a hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí platnými právními předpisy.
  2. Provoz a vnitřní režim školy se řídí platnými právními předpisy.
  3. Nedílnou součástí školního řádu tvoří Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků.

I. Práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců

A. Žáci mají právo

  1. Na vzdělávání a svobodný přístup ke všem informacím, které se týkají jejich studia, práv, povinností a zákonných ustanovení. Materiálně-technické podmínky vzdělávání zajišťuje škola, za kvalitu výchovně-vzdělávacího procesu zodpovídají vyučující.
  2. Na bezpečnost a ochranu zdraví během školního vyučování a na školních akcích. Na začátku školního roku jsou prokazatelným způsobem seznámeni se zásadami BOZP a PO, a při činnostech, kde hrozí zvýšené riziko úrazu (tělesná výchova, odborný výcvik, exkurze, apod.)
  3. Na vyjádření vlastního názoru, ve všech věcech, které se ho týkají. Svůj názor musí vyjadřovat přiměřenou formou, která neodporuje zásadám slušnosti. Jeho názorům musí být dána náležitá váha. Žák má právo sdělit svůj názor třídnímu učiteli, ostatním vyučujícím, výchovnému poradci, zástupci ředitele, řediteli školy.
  4. Na ochranu před sociálně-patologickými jevy, před projevy diskriminace, nepřátelství a násilí. Na ochranu před všemi formami sexuálního zneužívání a před kontaktem s narkotiky a psychotropními látkami.
  5. Na poskytnutí pomoci v případě, že se ocitne v nesnázích.
  6. Volit a být voleni do školské rady, pokud jsou zletilí.
  7. Žáci mají právo zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, být do nich voleni a pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy a Školskou radu.
  8. Požádat o uvolnění z výuky předepsaným způsobem.
  9. Požádat vyučujícího o konzultaci. V případě neprospěchu na konci 2. pololetí písemně požádat ŘŠ o opakování ročníku.
  10. Dozvědět se od vyučujícího zdůvodnění své klasifikace a své průběžné hodnocení. Požádat o komisionální přezkoušení v případě, že mají pochybnosti o správnosti své klasifikace.
  11. Obrátit se s podněty i stížnostmi k práci školy na kteréhokoliv pedagogického pracovníka.
  12. Požádat písemně o individuální studijní plán.
  13. Požádat písemně o uznání předchozího vzdělání.
  14. Požádat písemně o přerušení studia.
  15. Požádat písemně o změnu studia.
  16. Požádat písemně o přestup do jiné školy.
  17. Požádat písemně v mimořádných případech o pozdější příchod nebo dřívější odchod (pouze v odjezdový den) do vyučování (špatné spojení u dojíždějících žáků) nebo dřívější odchod (pouze v odjezdový den).
  18. Požádat o poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání. Na informace mají v případě zletilých žáků právo také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost.
  19. Žáci mají právo obracet se s žádostmi, dotazy a návrhy dle jejich povahy na:
    1. Třídního učitele
    2. Výchovnou poradkyni
    3. Psychologa školy
    4. Zástupkyni ředitele
    5. Ředitele školy
    6. Členy školské rady
  20. Na zvláštní péči v odůvodněných případech (onemocnění, zdravotní postižení, v případě mimořádných schopností a talentu).
  21. Žáci mají právo mít u sebe svého vodícího psa ve výuce, ubytovaní žáci i na internátě.
  22. Žáci mají právo na speciální péči v rámci školy (např. výuka prostorové orientace).
  23. Žáci mají právo uložit si cenné věci na sekretariátě školy či u TU.

B. Žáci mají povinnost

  1. Dodržovat školní řád.
  2. Ve škole, v jídelně i mimo školu vystupovat slušně a ohleduplně, svým chováním na veřejnosti reprezentovat školu.
  3. Chránit své zdraví i zdraví jiných, dbát na čistotu a pořádek ve škole i v jejím okolí. Dodržovat pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pravidla požární ochrany a provozní řády jednotlivých odborných učeben a tělocvičny.
  4. Pro práci v odborném výcviku, tělesné výchově, a teorii rekondičních a sportovních masáží nosí žáci ochranný pracovní oděv a ochranné pomůcky, stanovené příslušným vyučujícím a odpovídající předpisům BOZ. Žák/žákyně, kteří nesplní tyto požadavky, se nemůže zúčastnit výuky daného předmětu a jeho neúčast ve výuce bude kvalifikována jako neomluvená absence.
  5. Školní zařízení používat ohleduplně a chránit je před poškozením, hlásit každé poškození nebo závadu na inventáři školy. Při úmyslném poškození majetku školy hradí viník nebo jeho zákonný zástupce škodu v plné výši.
  6. Plnit pokyny pedagogických i provozních pracovníků školy a pokyny obsluhy ve školní jídelně. Dodržovat hygienická a společenská pravidla stolování.
  7. Hlásit neprodleně ztrátu osobní věci. Za ztrátu, která bude hlášena opožděně, nepřebírá škola zodpovědnost. Za ztrátu věci, která nebude uložena na stanoveném místě, nepřebírá škola zodpovědnost.
  8. Oznámit třídnímu učiteli údaje a jejich změny podle § 28 odst. 2 a 3 školského zákona, které se týkají pedagogické dokumentace (osobní údaje nutné pro zápis do školní matriky) a změny v těchto údajích.
  9. Oznámit neprodleně řediteli školy případný výskyt infekční choroby ve svém okolí.
  10. Hlásit neprodleně každý úraz.
  11. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči zaměstnancům školy se vždy považují za závažné a úmyslné porušení povinností stanovených školským zákonem.
  12. používat mobilní telefony (nebo jiná nahrávací zařízení) k pořizování zvukových
    a obrazových záznamů v prostorách školy a internátu bez souhlasu nahrávaných osob

Zletilí žáci jsou dále povinni

  1. Informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních potížích a jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání.
  2. Dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem.

C. Práva zákonných zástupců žáků

  1. Zákonní zástupci nezletilých žáků mají právo:
    1. Na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání žáků.
    2. Volit a být voleni do Školské rady.
    3. Požádat o uvolnění žáka z výuky.
    4. V případě neprospěchu na konci 2. pololetí písemně požádat ŘŠ o opakování ročníku.
    5. Požádat po předložení lékařského doporučení ŘŠ o uvolnění žáka z tělesné výchovy.
    6. Požádat ŘŠ o individuální studijní plán, o odložení klasifikace, o změnu studia v jiném oboru.
    7. Požádat písemně o přerušení studia.
    8. Požádat písemně o přestup do jiné školy.
    9. Požádat písemně v mimořádných případech o pozdější příchod nebo dřívější odchod (pouze v odjezdový den) do vyučování (špatné spojení u dojíždějících žáků) nebo dřívější odchod (pouze v odjezdový den).
    10. Požádat ŘŠ o komisionální přezkoušení v případě nesouhlasu s hodnocením žáka ve druhém pololetí.
    11. Vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných náležitostí vzdělávání žáků.
    12. Na informace a poradenskou pomoc školy.
  2. Zákonní zástupci zletilých žáků mají právo:
    1. Na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání žáků v případě, že vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnosti.
    2. Volit a být voleni do Školské rady.
    3. Požádat o uvolnění žáka z výuky.
    4. V případě neprospěchu na konci druhého pololetí písemně požádat ŘŠ o opakování ročníku.
    5. Požádat po předložení lékařského doporučení ŘŠ o uvolnění žáka z tělesné výchovy.
    6. Požádat ŘŠ o IVP, o odložení klasifikace, o změnu studia v jiném oboru,
      o komisionální přezkoušení v případě nesouhlasu s hodnocením žáka ve druhém pololetí.

D. Zákonní zástupci nezletilých žáků mají povinnost

  1. Zajistit, aby žák řádně docházel do školy.
  2. Na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednávání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka.
  3. Informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání.
  4. Dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování do tří kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem.
  5. Oznamovat škole údaje a jejich změny podle § 28 odst. 2 a 3 Školského zákona, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost studenta, a změny v těchto údajích.

E. Žáci mají zakázáno

  1. Kouřit ve škole, v areálu školy a při školních akcích pořádaných mimo školní budovu.
    Přinášet do školy a na jiné školní akce alkoholické nápoje, návykové látky nebo jiné zdraví škodlivé látky a ani tyto požívat. Vznikne-li podezření, že je žák pod vlivem návykové látky, škola nad ním zabezpečí dohled a předá ho zákonným zástupcům nebo
    k odbornému ošetření.

Všem osobám je v prostorách školy zakázáno užívat návykové látky, ve škole s nimi mani­pulovat a současně není z důvodů ochrany zdraví a bezpečnosti osob mladších 18 let dovo­leno do školy vstupovat pod jejich vlivem. To neplatí pro případy, kdy osoba užívá návykové látky v rámci léčebného procesu, který jí byl stanoven zdravotnickým zařízením.

Požívání OPL osobami mladšími 18 let je v České republice považováno za zdraví ohrožující chování. Každý, kdo se ho dopouští, má nárok na pomoc orgánů sociálně-právní ochrany.

  1. V případě, kdy se škola o takovém chování dozví, bude tuto skutečnost hlásit rodičům nebo zákonnému zástupci (§ 7, odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně).
  2. V případě, že se škola o takovém chování dozví, je nucena splnit zákonnou ohlašovací povinnost vůči orgánům sociálně-právní ochrany (§ 10, odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně).
  3. Distribuce dle § 187 trestního zákona a šíření OPL dle § 188 tr. zák. je v ČR zakázáno
    a takové jednání je trestným činem nebo proviněním. Škola je povinna v takovém případě na základě ustanovení § 167 trestního zákona takový trestný čin překazit
    a učiní tak v každém případě včasným oznámením věci policejnímu orgánu.
  4. V případě výskytu látky, u níž je podezření, že se jedná o omamnou a psychotropní látku v prostorách školy nebo v případě přechovávání takové látky žákem (studentem) bude škola postupovat stejně jako v bodě (c), protože pracovníci školy nejsou oprávněni s těmito látkami nakládat. Učiní tak zejména proto, že škola je výchovně vzdělávací zařízení a její povinností je chránit děti a mládež před nežádoucími společenskými jevy.
  1. Přinášet do školy nebo na akce organizované školou věci nebezpečné pro život a zdraví např. zbraně, makety zbraní, spreje na obranu apod.
  2. Přinášet do školy věci, které by mohly ohrožovat mravní výchovu (vulgární časopisy, sledování erotických webových stránek apod.).
  3. Přinášet do školy nepřiměřeně vysoké finanční částky a věci nepřiměřeně vysoké ceny (výjimku tvoří finanční částky na zaplacení školních akcí, kompenzační pomůcky). Nosit věci, které nesouvisí s výukou. Za peníze a cenné věci nepřebírá škola právní a hmotnou odpovědnost.
  4. Používat mobilní telefon v době vyučování.
  5. Používat záznamová zařízení k pořizování záznamů učitelů a žáků
  6. Manipulovat s termoregulačními ventily u radiátorů topení a s hasicími přístroji.
  7. Opouštět budovu školy o přestávkách (s výjimkou volných hodin a pauzy mezi dopoledním a odpoledním vyučováním).
  8. Propagovat činnost politických stran a politických hnutí.

F. Práva a povinnosti pedagogických pracovníků

  1. Pedagogičtí pracovníci mají při výkonu své práce právo
    1. Na zajištění podmínek potřebných pro výkon jejich ped. činnosti, zejména na ochranu před fyzickým násilím nebo psychickým nátlakem ze strany žáků nebo zákonných zástupců žáků.
    2. Aby nebylo zasahováno do jejich přímé ped. činnosti v rozporu s právními předpisy.
    3. Na využívání metod, forem a prostředků dle vlastního uvážení v souladu s cíli vzdělávání.
    4. Volit a být voleni do školské rady.
  2. Pedagogičtí pracovníci mají při výkonu své práce povinnost vykonávat ped. činnost v souladu s cíli vzdělávání.  Dále mají povinnost chránit zájem, bezpečnost a zdraví žáka, vytvářet pozitivní klima k výchově a vzdělávání žáka

G. Stravování

  1. Veškeré náležitosti týkající se stravování žáka si žáci nebo zákonní zástupci řeší sami s vedoucím školního stravování. Stravu lze objednat i odhlásit elektronicky, telefonem nebo osobní návštěvou. Žáci ubytovaní na internátě mají zajištěnou celodenní stravu. Večeře pro internátní žáky jsou vydávány ve školní jídelně v budově základní školy.

Žáci SOŠ a SOU se stravují ve školní jídelně, která je v budově střední školy.

  1. Do jídelny odcházejí žáci společně po ukončení vyučování.
  2. V jídelně je zajištěn pedagogický dohled.
  3. Žáci, kteří se nestravují ve školní jídelně, mají zakázaný vstup do jídelny.
  4. Žáci šetří zařízení a vybavení jídelny, hradí svévolně způsobené škody, uklízí po sobě případné nečistoty.
  5. Z jídelny žák nevynáší žádné jídlo, žáci vše snědí v jídelně.
  6. V odůvodněných případech může žák požádat o přednostní výdej jídla u dozírajícího učitele.
  7. Žáci se podřizují pokynům pedagogických pracovníků i personálu školní kuchyně.

Žáci OU se stravují ve školní jídelně, která je v budově základní školy.

  1. Žáci do jídelny odcházejí společně za doprovodu pedagogického pracovníka, který nad nimi vykonává dohled po celou dobu oběda a odvádí je po obědě zpět do třídy.

II. Vztahy žáků a zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky školy

  1. Vztahy mezi žáky, zákonnými zástupci, pedagogickými pracovníky a ostatními zaměstnanci školy se řídí zásadami slušného chování.
  2. Pedagogičtí pracovníci se zúčastňují hovorových hodin, na kterých informují rodiče, zákonné zástupce žáků o výsledcích výchovy a vzdělávání.
  3. Pedagogičtí pracovníci pravidelně doplňují informativní systém školy SAS, na který mají rodiče a zákonní zástupci žáků přístup a jsou takto informováni o výsledcích výchovy
    a vzdělávání žáků.
  4. Žáci, rodiče i zákonní zástupci mohou využít konzultačních hodin učitelů po předběžné domluvě.
  5. Pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům, rodičům i zákonným zástupcům pouze takové pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním ŠVP a školního řádu.
  6. Informace, které jsou poskytnuty do školní matriky a informace o žákově zdravotní způsobilosti jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci se řídí zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

III. Vnitřní režim školy

A. Docházka do školy

  1. Povinností žáka je docházet do školy včas a pravidelně. Všichni žáci musí být ve třídě nejpozději 5 minut před začátkem vyučování (7:55 hodin první zvonění). V případě zahájení výuky nultou vyučovací hodinou, která začíná v 7:05 hod, žáci se musí dostavit nejpozději v 7:00 hod.
  2. Vyučovací hodiny mohou mít zcela ojediněle posunutý čas zvonění. Důvodem je včlenění hodin odborného výcviku mezi vyučovací hodiny. Pokud dojde ke změně času začátku vyučovacích hodin, je tento odlišný čas řádně vyznačen v rozvrhu hodin na příslušný školní rok vedle zkratky předmětu.

Vyučovací hodina

Čas zvonění

0. hodina

7:05 - 7:50 h

1. hodina

8:00 - 8:45 h

2. hodina

8:55 - 9:40 h

Svačinová přestávka

9:40 - 10:00 h

3. hodina

10:00 - 10:45 h

4. hodina

10:55 - 11:40 h

5. hodina

11:50 - 12:35 h

6. hodina

12:45 - 13:30 h

Obědová přestávka

13:30 - 14:00 h

7. hodina

14:00 - 14:45 h

8. hodina

14:50 - 15:35 h

9. hodina

15:40 - 16:25 h

 
  1. Škola je zabezpečena bezpečnostním a kamerovým systémem. Žáci jsou povinni vstupovat do školy hlavním vchodem, kde si musí svým čipem potvrdit příchod a školu opět hlavním vchodem za použití čipu opouštět. Budova školy se otevírá v 6:30 hodin, uzavírá se ve 20:00 hodin. Žáci se shromažďují ve vestibulu školy, kde vykonává dohled pověřený a poučený zaměstnanec školy (údržbář, vrátný).
  2. V mimořádných případech může ředitel školy, na základě písemné žádosti, povolit pozdější příchod nebo dřívější odchod (pouze v odjezdový den) do vyučování (špatné spojení u dojíždějících žáků) nebo dřívější odchod (pouze v odjezdový den). Tyto výjimky eviduje třídní učitel v třídní knize a osobním spise žáka.
  3. Po příchodu do školy se žáci přezují do přezůvek a odloží v šatně do šatní skříňky venkovní oblečení. Je zakázáno odkládat v šatně jiné předměty kromě obuvi a venkovního šatstva, nechávat v šatně peněženky, klíče a jiné cennosti. Šatnu v 8:00 hodin zamyká vrátný. Pokud nebudou žáci dodržovat režim zamy­kání šatních skříní a dojde ke zcizení nebo ztrátě věcí, nepřebírá škola vůči poškozenému právní a hmotnou odpovědnost.
  4. Všichni žáci, tedy i žáci ubytovaní na internátě, si přinášejí veškeré pomůcky (včetně oblečení na TEV) na vyučování ráno. Není dovoleno chodit do objektu internátu během vyučování.
  5. Do bufetu v budově střední školy je dovoleno zajít pouze o přestávkách.

B. Odborný výcvik

  1. Vyučovací hodina odborného výcviku trvá 60 minut.
  2. Odborný výcvik je v souladu s příslušnými vzdělávacími programy.
  3. Zahájení a ukončení výuky odborného výcviku je pro každý školní rok rozepsáno do rozvrhu hodin pro příslušný školní rok.
  4. Odborný výcvik se vykonává v areálu školy nebo na smluvně zajištěných pracovištích.
  5. Vzhledem k situaci, že hodiny odborného výcviku probíhají i v areálu školy, jsou tyto hodiny včleněny mezi vyučovací hodiny (viz bod č. 68). Z tohoto důvodu jsou hodiny odborného výcviku vyznačeny v rozvrhu hodin odlišně, je zde vypsán čas začátku i konce jednotlivých bloků odborného výcviku a v závorce je uveden počet hodin odborného výcviku v jednotlivých blocích. Tyto informace jsou vždy zapsány do rozvrhu školy na příslušný školní rok vedle zkratky předmětu odborného výcviku.
  6. Odborný výcvik probíhá dle Zákoníku práce, podle pracovních podmínek mladistvých zaměstnanců, kde se uvádí mimo jiné i přestávka v práci, která mladistvému zaměstnanci musí být poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Tato přestávka je vyznačena také v rozvrhu hodin na příslušný školní rok přerušením odborného výcviku v rozsahu právě 30 minut.
  7. Žáci:
    1. Nastupují do odborného výcviku (dále jen OV) včas a ukázněně, a to v čistém
      a funkčním pracovním oděvu i obuvi.
    2. Přinášejí do OV pomůcky dle požadavku vyučujícího.
    3. Jsou vyučujícím před zahájením jakékoli činnosti prokazatelně proškoleni.
    4. Jsou prokazatelně seznámeni s obsluhou a základní údržbou odborných učeben.
    5. V případě potřeby požádají učitele OV o opakování instruktáže nebo o pomoc.
    6. Šetří pomůcky, suroviny, energii i majetek školy.
    7. Bez prodlení hlásí vyučujícímu jakoukoli závadu, nedostatek nebo změnu zdravotního stavu.
    8. Neopouští pracoviště OV bez vědomí učitele.
    9. Nepřináší ani neodnáší z místností žádné předměty.
    10. Konzumují potraviny a nápoje v odborných učebnách OV pouze s vědomím učitele OV.
    11. Na závěr pracovního dne uklidí odbornou učebnu podle pokynů učitele OV.
    12. Jsou po celou dobu OV pod dohledem vyučujícího.
    13. V průběhu OV se přesouvají pod dohledem vyučujícího.
    14. Mohou být odměněni za produktivní práci v rámci OV dle platného zákoníku práce.

C. Uvolňování z vyučování

  1. Nepřítomnost žáka ve škole je povinen oznámit zákonný zástupce nezletilého žáka, popř. zletilý žák ústně nebo telefonicky bez odkladně nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku jeho nepřítomnosti. Důvod nepřítomnosti pak písemně doloží nejpozději do
    3 kalendářních dnů po návratu do vyučování. Neomluvená absence je důvodem k udělení výchovného opatření k posílení kázně, popř. ke snížené známce z chování.
  2. Nepřítomnost žáka lze omluvit jen pro závažné důvody (nemoc, rodinné důvody, apod.).
  3. Preventivní lékařské prohlídky a věci odkladného charakteru jsou žáci povinni plánovat přednostně mimo vyučování.
  4. V případě podezření o nevěrohodnosti dokladu potvrzujícího důvod nepřítom­nosti žáka se ředitel školy může obrátit na zákonného zástupce žáka. Ve výjimečných případech (častá nepřítomnost nasvědčující o zanedbávání školní docházky) může škola požadovat potvrzení ošetřujícího lékaře.
  5. Neomluvenou nepřítomnost do 10 vyučovacích hodin řeší třídní učitel, nad 10 neomluve­ných hodin řeší ředitel spolu s pedagogickou radou. V případě neomluvené absence nad 10 hodin ředitel školy rozhodne o výchovném opatření, které žákovi za neomluvenou absenci udělí.
  6. Musí-li žák odejít ze školy ze závažných důvodů během vyučování, požádá tříd­ního učitele, v jeho nepřítomnosti zástupce ředitele nebo ředitele školy. Svévolný odchod
    z vyučování není možný a bude posuzován jako neomluvená absence. Nepřítomnost, která je předem známá, musí být předem projednána.
  7. Uvolnění z vyučování na 2 dny povoluje třídní učitel, uvolnění na více dní povoluje v mimořádných případech po zvážení okolností ředitel školy (prostřednictvím třídního učitele, na základě písemné žádosti žáka nebo zákonného zástupce žáka).
  8. Jestliže se žák neúčastní vyučování po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka nebo jeho zákonného zástupce, aby neprodleně doložil důvody nepřítomnosti.

Zároveň upozorní žáka, že jinak bude posuzováno, jako by studia zanechal. Jestliže do 10 kalendářních dnů od doručení výzvy žák do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, zahajuje se správní řízení ve věci vyloučení žáka. O zahájení správního řízení se písemně žákovi nebo jeho zákonnému zástupci pošle oznámení.

  1. Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu.
    Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa.
  2. Žák vykonávající odbornou praxi, která vyplývá ze studijních osnov nebo ze ŠVP pro daný studijní či učební obor, musí svou docházkou na odborném výcviku splnit minimálně 80% účasti. V případě, že je jeho nepřítomnost na praxi vyšší než 20% nemůže být z předmětu hodnocen. Hodnocení získá pouze v případě, že si chybějící hodiny nahradí ve svém volném čase. Náhradu doloží deníkem praxe, kde budou popsané činnosti, které vykonával a podpis pracovníka, u kte­rého praxi vykonal. V předmětu tělesná výchova uvolní ředitel školy žáka na zá­kladě písemné žádosti a písemného doporučení lékaře.
  3. Nepřítomnost žákyně pro těhotenství a mateřství se omlouvá stejně jako nepřítomnost pro nemoc. Jestliže to dovoluje charakter učiva, může ředitel školy umožnit žákyni z důvodu těhotenství přípravu a vykonání zkoušek v termínech, které stanoví.
  4. Ředitel školy může umožnit zdravotně postiženému nebo dlouhodobě nemoc­nému žákovi přípravu a vykonání zkoušek v termínech, které stanoví.
  5. V průběhu středního vzdělávání se žákovi umožňuje přestup do jiné školy. Žák o přestupu informuje ŘŠ.
  6. V průběhu středního vzdělávání se žákovi umožňuje změna oboru na základě písemné žádost. ŘŠ v případě, že to vyžaduje ŠVP nového oboru stanoví Rozdílovou zkoušku (její obsah a rozsah).
  7. V průběhu vzdělávání může ŘŠ žákovi, který splnil povinnou školní docházku, přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše 2 let. Po dobu přerušení není žák žákem školy a po uplynutí doby přerušení vzdělávání pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno.

D. Chování žáků ve škole

  1. Při vyučování zaujímají žáci místa podle stanoveného zasedacího pořádku, který je určený jednotlivými pedagogy.
  2. Třídní učitel určí vždy dva žáky ve své třídě jako pořádkovou službu týdne ve třídě. Služba utírá tabuli, pečuje o čistotu učebny, odpovídá za to, že ve třídě jsou psací potřeby na tabuli. Na počátku každé vyučovací hodiny hlásí služba nepřítomnost žáků. Pokud se vyučující nedostaví do 5 minut po zvonění do hodiny, služba jej vyhledá. Jinak hlásí nepřítomnost učitele zástupci ředitele, v případě jeho nepřítomnosti řediteli. Služba týdne nebo určený žák přenáší během vyučování třídní knihu.
  3. Žáci zacházejí co nejšetrněji se školním, vlastním i cizím majetkem.

Při vyučování se žák věnuje práci ve vyučovacím předmětu a svým jednáním neruší
v práci ostatní.

Žák(-yně) školy, který(á) svým chováním narušuje průběh vyučovací hodiny bude příslušným vyučujícím zapsán do třídní knihy k příslušnému vyučovacímu předmětu do kolonky „poznámka“.

Výchovná opatření pro konkrétního žáka(-yni), které vyplývá z porušování tohoto bodu Školního řádu:

  1. napomenutí třídního učitele
  2. důtka třídního učitele
  3. důtka ředitelky školy
  1. Žáci se k sobě chovají slušně a korektně, jsou ohleduplní a totéž vyžadují od ostatních. Morální povinností je pomáhat jiným, především slabším a mladším, projevovat úctu ke starším a k ženám. Hrubé a vulgární výrazy jsou nepřípustné.
  2. Krádeže, ponižování, duševní a tělesné ubližování, šikanování a vydírání se posuzuje jako nejhrubší přestupek a může mít za následek okamžité vyloučení ze studia.
  3. Vstup žáků do odborných učeben může povolit jen vyučující.
  4. Přestávky jsou určeny k odpočinku, k přípravě žáků na další vyučovací hodinu
    a k přechodu do jiných učeben.
  5. Soukromé návštěvy žáků ve škole jsou povoleny jen v mimořádně důležitých případech, nahlásí se u vrátného školy.
  6. Veškeré osobní a úřední záležitosti žáci vyřizují prostřednictvím třídního učitele.
  7. Úřední záležitosti v kanceláři školy žáci vyřizují jen v úředních hodinách.

E. Dohled nad nezletilými žáky

  1. Škola je povinna vykonávat nad nezletilými žáky náležitý dohled. Tento dohled zajišťují pedagogičtí pracovníci formou pedagogického dohledu. Dohled začíná 20 minut před začátkem dopoledního vyučování a končí odchodem žáků ze školy po skončení vyučování. Dohled se dále vykonává, 15 minut před začátkem odpoledního vyučování o přestávkách mezi vyučovacími hodinami a na akcích pořádaných školou.
  2. Polední pauza, zařazovaná z rozvrhových důvodů, není přestávkou, ale volnem mezi dopoledním a odpoledním vyučováním. V této době je přerušena výchovně-vzdělávací činnost, a proto škola nad žáky v době poledních pauz nekoná dohled. Obdobně škola nekoná nad žáky dohled, pokud se ve škole zdržují dříve než 20 minut před začátkem vyučování, po skončení vyučování a v době rozvrhového volna (např. při pozdějším začátku výuky a při odpadlých hodinách).
  3. V době, kdy škola nad žáky nekoná dohled (ve výše uvedených případech), mohou žáci v budově školy pobývat jen ze studijních důvodů nebo z důvodu dojíždění. Pokud jsou žáci v době, kdy škola nad nimi nevykonává dohled, v budově školy, zdržují se ve vestibulu školy či v hudebním a kulturním centru školy, které se nachází v blízkosti vestibulu. Po chodbách se pohybují minimálně a zachovávají co největší klid. Dbají o svou bezpečnost. Při případném úrazu či jiném ohrožení vyhledají kteroukoliv dospělou osobu např. zdravotníka školy (učitelku masáží), která jim poskytne první pomoc.
  4. Při akcích konaných mimo školu, kdy místem pro shromáždění žáků není škola, začíná dohled 20 minut před dobou shromáždění na určeném místě. Po skončení akce dohled končí na předem určeném místě. U nezletilých žáků jsou před akcí písemně informováni zákonní zástupci.

IV. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí v době školního vyučování a při školních akcích konaných mimo budovu školy

A. Bezpečnost a ochrana zdraví žáků

  1. Žáci jsou povinni přezouvat se, dbát na hygienu, zvlášť před jídlem a po požití WC.
  2. Žáci se chovají při pobytu ve škole a na akcích organizovaných školou tak, aby neohrozili zdraví svoje ani svých spolužáků či jiných osob.
  3. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči a elektrickým vedením bez dohledu učitele.
  4. Při školní akci mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi vedoucí akce poučí žáky o bezpečnosti. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.
  5. Při výuce v tělocvičně, v odborných učebnách a v odborném výcviku zachovají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny, dané provozním řádem učebny. Vyučující daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního roku a dodatečně poučit žáky, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do třídní knihy.
  6. Na počátku školního roku provádí třídní učitel poučení o zásadách bezpečného chování ve škole i při akcích pořádaných školou a zapíše je do třídní knihy (PO a BOZP).
  7. Utrpí-li žák během přítomnosti ve škole nebo na školní akci úraz, je povinen neprodleně informovat vyučujícího, který vykonává dohled nad žáky a který zařídí další potřebné kroky (ošetření, přivolání odborné lékařské pomoci, zápis do knihy úrazů, informování vedení školy, zákonných zástupců apod.).
  8. Škola vyhotoví záznam o úrazu v souladu s platnými předpisy a předá jej zákonnému zástupci nezletilého žáka nebo zletilému žákovi.

B. Ochrana před sociálně patologickými jevy

  1. Ochrana žáků před sociálně patologickými jevy vychází z Minimálního preventivního programu.
  2. Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména školní metodik prevence a výchovný poradce, průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevů, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné řešení problémů takto ohrožených žáků, o svých zjištěních informují školního metodika prevence, zástupce ředitele a ředitelku školy
  3. Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy. Porušení tohoto zákazu se bere jako závažné porušení školního řádu. Ředitelka školy využije všech možností daných jí příslušným zákonem včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které sena porušení tohoto zákazu podílely. Ředitelka školy nebo její pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků,
    u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o zjištěních a zároveň je seznámí s možností odborné pomoci.
  4. Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování, odcizení osobních věcí spolužáků a zaměstnanců školy apod., jsou přísně zakázány a jsou považovány za závažné porušení školního řádu. Podle okolností ředitelka školy zváží možnost postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí, a bude o svých zjištěních informovat zákonné zástupce žáků.
  5. Žákům se zakazuje přinášet do školy jakékoliv zbraně a předměty, které je možné za zbraň použít, ale i předměty, které svým tvarem a podobou zbraň připomínají (atrapy, hračky apod.) a mohou ve spolužácích vzbuzovat obavy nebo mohou sloužit k zastrašování
  6. Při projevech kyberšikany ze strany jiného žáka školy může dotčený žák vyhledat pomoc
    u školní metodičky prevence, třídního učitele/učitelky nebo vedení školy. Jakákoliv zjištění žáků nebo zaměstnanců školy ve smyslu kyberšikany, týkajících se žáků školy, je potřeba neodkladně řešit se školní metodičkou prevence a s vedením školy.

C. Podmínky zacházení s majetkem školy

  1. Vypůjčené učebnice, které žák ztratí nebo jinak znehodnotí, nahradí.
  2. Za ztrátu učebnic, které žák nechá volně uloženy v lavicích, škola neodpovídá.
  3. Úmyslné poškození školního majetku hradí původce škody.
  4. Je zakázáno ničit nebo zneužívat jakékoliv hlásiče, měnit značení únikových cest, bezpečnostní a požární pokyny a zneužívat požárně bezpečnostní zařízení. Nesmí vyvolat planý poplach.
  5. Je zakázáno psát běžným fixem nebo zvýrazňovačem na školní tabule.

V. Hodnocení a klasifikace žáků

  1. Žák je klasifikován v souladu s Vyhláškou MŠMT ČR č. 13/2005 Sb., ve znění vyhlášky 374/2006 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři. Hodnocení a klasifikace žáka se provádí dle Pravidel pro hodnocení žáků, která jsou schválena Školskou radou.

VI. Výchovná opatření

  1. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.
  2. Pochvaly uděluje ředitel školy nebo třídní učitel nebo učitel odborného výcviku.

Pochvala ředitele školy se uděluje za:

  1. mimořádný projev lidskosti
  2. mimořádný projev občanské nebo školní iniciativy (úspěšná účast v dalších kolech olympiád a soutěží)
  3. mimořádně záslužný nebo statečný čin
  4. dlouhodobou úspěšnou práci (výborné studijní výsledky během celého studia)

Udělení pochvaly musí ředitel nejprve projednat v pedagogické radě.

Pochvala třídního učitele se uděluje za:

  1. výrazný projev školní iniciativy (1- 3. místo ve školním kole olympiád a soutěží, za účast v dalších kolech olympiád a soutěží, za reprezentaci školy, za práci v třídní samosprávě)
  2. déletrvající úspěšnou práci (výborné studijní výsledky školního roku)

Udělení pochvaly musí třídní učitel nejprve projednat s ředitelem školy.

  1. Kázeňská opatření ukládá ředitel školy nebo třídní učitel za porušení povinností uložených Školským zákonem nebo školním řádem. Kázeňskými opatřeními jsou:
    1. napomenutí třídního učitele
    2. důtku třídního učitele
    3. důtku ředitele školy
  2. Napomenutí třídního učitele se ukládá za drobné opakované přestupky proti školnímu řádu.
  3. Důtka třídního učitele se ukládá, nedojde-li k nápravě chování po uložení napomenutí a za opakované a soustavné přestupky proti školnímu řádu. Uložení důtky oznámí třídní učitel neprodleně řediteli školy.
  4. Důtka ředitele školy se ukládá, nedojde-li k nápravě po uložení důtky třídního učitele
    a dále za přestupek proti školnímu řádu vážného charakteru.
  5. Uložení důtky musí ředitel nejprve projednat v pedagogické radě.
  6. Pravidla pro uložení podmínečného vyloučení nebo vyloučení ze studia: vyloučení ze stu­dia za hrubé porušení řádu školy (např. omezovaní osobní svobody, verbální či fyzické napadání, užívání nebo distribuce návykových látek v prostorách školy nebo na akcích pořádaných školou, úmyslné poškozování majetku školy, vyhrožování či zastrašování pomocí zbraní, maketami zbraní apod.).
  7. Kázeňská opatření mohou být udělena bez dodržení jejich posloupnosti, která je uvedena ve školním řádu. Podklad pro stupeň kázeňského opatření je přestupek, který žák vykoná (např. za hrubé porušení školního řádu nebude žákovi uděleno pouze napomenutí).
  8. V případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených školním řádem ředitel (ka) školy rozhodne o vyloučení žáka ze školy.
  9. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči zaměstnancům a vůči spolužákům se vždy považují za závažné, zaviněné porušení povinností stanovených školním řádem.

VII. Školní výlety a exkurze

  1. Délka školního výletu nebo exkurze je nejvíce 3 vyučovací dny. Za organizaci odpovídá pověřený učitel, který je povinen oznámit termín akce nejméně 3 týdny před jejím konáním řediteli školy. Na těchto akcích se žák musí řídit pokyny pedagogického dohledu
    a vztahují se na ně veškerá ustanovení školního řádu. Školní výlet nebo exkurze se neuskuteční, pokud by v době jejich konání mělo zůstat ve škole více než 50 % žáků třídy.

VIII. Závěrečná ustanovení

Tento Školní řád nabývá účinnosti dne 1. 9. 2017

 

 

 

Od. 1. 9. 2016 změna názvu:

Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zdravotně znevýhodněné, Brno, Kamenomlýnská 2

 

 

 

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků střední školy

Č. j. V549-ŘED-752/14

 

Schválen školskou radou dne: 28. 8. 2014

Směrnice nabývá účinnosti ode dne: 1. 9. 2014

Změny ve směrnici budou prováděny formou číslovaných písemných dodatků, které budou tvořit součást tohoto předpisu.

 

 

Obsah:

 

Obsah:

A. Obecná ustanovení

I. Hodnocením

II. Cíle hodnocení:

III. Předmět hodnocení:

IV. Předpoklady objektivního hodnocení:

V. Požadavky na hodnocení

VI. Žák má právo:

VII. Učitel má právo:

VIII. Zákonní zástupci žáka mají právo.

IX. Povinnosti žáků

X. Povinnosti učitelů

B. Získávání podkladů pro hodnocení – metody zjišťování výkonů žáka

I. Průběžné sledování výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, včetně zpracování domácích úkolů

II. Průběžné sledování aktivity, pozornosti, úsilí a pečlivosti žáka v hodině

III. Ústní zkoušení

IV. Písemné zkoušení

V. Praktická zkouška

VI. Pohybová zkouška – hodnocení tělesné výchovy

VII. Rozbor výsledků činnosti (výrobky, projekty, referáty, seminární práce, deníky…)

VIII. Opravy dílčích výkonů žáka

IX. Postup učitele, počíná-li si žák nepovoleným způsobem

C. Posuzování výkonů, formy hodnocení

I. Základní formy hodnocení

II. Hodnocení klasifikací

III. Hodnocení body a procenty z dosažených bodů

IV. Hodnocení práce v zájmových útvarech

V. Sebehodnocení

D. Souhrnné hodnocení za pololetí

I. Formy souhrnného hodnocení

II. Souhrnné hodnocení klasifikací

III. Kombinované souhrnné hodnocení

IV. Souhrnné hodnocení žáka v náhradním termínu – doplňující, opravná zkouška

E. Hodnocení žáků studujících podle individuálních plánů a žáků se specifickými vzdělávacími potřebami

I. Hodnocení žáků studujících podle individuálních vzdělávacích plánů

II. Hodnocení žáků se specifickými vzdělávacími potřebami

F. Hodnocení chování a výchovná opatření

G. Komisionální zkouška

I. Komise pro komisionální zkoušku

H. Jiné souhrnné zkoušky

I. Rozdílová

II. Doplňující zkouška

I. Vysvědčení

J. Specifikace pravidel hodnocení pro jednotlivé vzdělávací oblasti a obory

K. Závěrečná ustanovení

 

 

A. Obecná ustanovení

 

Na základě § 30, odstavce 2, § 69 zákona č. 561/2004 (školský zákon), na základě § 3, § 4 vyhlášky MŠMT 13/2005 (o středním vzdělávání), po projednání s pedagogickou radou a školskou radou stanovuji jako součást školního řádu pravidla pro hodnocení žáků SŠ.

Směrnice je umístěna na webových stránkách školy a na přístupném místě školy podle § 30 školského zákona. Prokazatelným způsobem s ní byli seznámeni zaměstnanci a žáci školy a byli informováni o jeho vydání a obsahu zákonní zástupci nezletilých žáků.

I. Hodnocením

rozumíme plánovitý a řízený proces získávání podkladů o výkonech, resp. učebních činnostech žáka v daném vzdělávacím oboru, nebo o jeho chování, a na ně navazující (záměrné a analytické) posuzování dosažené úrovně těchto výkonů, resp. učebních činností nebo chování podle dopředu daných kritérií. Hodnocení vypovídá o vývoji žáka v čase, o tom, jak splnil kritéria v daném vzdělávacím oboru i jaké je jeho pořadí v rámci srovnatelné skupiny.

II. Cíle hodnocení:

  • z hlediska učitele
    • průběžná kontrola plnění výukových cílů, včetně případné korekce
    • zjišťování úrovně žákova výkonu a učebních činností (vědomostí, dovedností, postojů), dosažené za sledované období (tj. posouzení, co se za určité období naučil, a jak) a klasifikace
    • tvorba podkladů pro informování vnějších autorit o prospěchu a dosažených kompetencích žáka
  • z hlediska žáka
    • poskytnutí zpětné vazby o pokroku v plnění zamýšlených výukových cílů (pomoc při odkrývání silných a slabých stránek) a motivace k dalšímu učení
    • porovnání dosaženého výkonu (vědomostí, dovedností, postojů) s výkonem očekávaným, který je vymezen jako norma nebo kritérium
    • vytvoření modelu pro nácvik a zvládnutí hodnocení vlastního výkonu či výkonu spolužáka

III. Předmět hodnocení:

  • kvalita dosaženého výkonu žáka v závislosti na dopředu deklarovaném cíli, tj. splnění úkolu co do obsahu a formy
  • kvalita učební činnosti žáka, tj. jeho píle a zájem o učení (snaha, úsilí, pracovní návyky), posun ve výkonech (srovnání s dřívějšími výkony ve vztahu k vlastním možnostem)

IV. Předpoklady objektivního hodnocení:

  • učitel promyslí a dopředu seznámí žáky s
    • výukovými cíli (co se mají žáci naučit), resp. kompetencemi, které mají žáci získat
    • požadovanou úrovní výkonů, v návaznosti na cíle (co bude hodnoceno)
    • kritérii či normami hodnocení
  • učitel stanoví tyto cíle na základě výstupních kompetencí stanovených ŠVP vzdělávacího předmětu, stanoví jejich konkretizací na příslušné kratší období.
  • z takto stanovených cílů a učební látky probrané v daném vzdělávacím předmětu a třídě
    k datu hodnocení vychází při získávání podkladů pro hodnocení (tj. konkrétním zjišťování výkonů)
  • učitel vytváří žákům podmínky pro podání přiměřeného výkonu
  • při tvorbě zkouškových materiálů vychází učitel ze zásady, že i průměrně nadaný, ale pracovitý žák má možnost dosáhnout velmi dobrého výsledku
  • při tvorbě zkouškových materiálů učitel respektuje a zohledňuje druh a stupeň zdravotního postižení konkrétního žáka, důsledně dodržuje doporučení poradenského zařízení (PPP, SPC, psychologická vyšetření) pro práci s žákem se specifickými vzdělávacími potřebami
  • při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáků, k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
  • zjišťování výkonů pro následné hodnocení se provádí v době vyučování
  • pokud je hodnocení prováděno mimo vyučování, jedná se o zkoušku veřejnou
  • učitel promýšlí, jak žáky motivovat a systematicky zapojit do hodnocení, protože působí jako vzor a metodik
  •  vysvětluje žákům postup a důvody svého hodnocení, nechává žáky hodnotit výkony spolužáků podle dopředu daných kritérií a vždy trvá na příslušném zdůvodnění.
  • součástí sebehodnocení žáků (i hodnocení spolužáků) je umění odhalit chybu (kontrola práce, opravování), umění posoudit chybu (závažnost chyby, příčiny) a umění najít cestu k nápravě (východisko)

V. Požadavky na hodnocení

  • kultivovanost a pozitivní atmosféra
  • konstruktivnost (přínos pro žáka i učitele)
  • promyšlenost a efektivnost
  • jasnost, srozumitelnost a včasnost komunikace ve všech fázích hodnocení (od stanovení požadavků až po oznamování zjištěných výsledků)
  • systematičnost (pravidelnost)
  • pestrost typů a metod hodnocení
  • didaktická správnost

VI. Žák má právo:

  • být dopředu seznámen s výukovými cíli, kompetencemi, které má v průběhu učení získat
  • být dopředu seznámen s pravidly hodnocení a požadovanou úrovní výkonů
  • mít vytvořeny odpovídající podmínky pro podání přiměřeného výkonu během hodnocení
  • na laskavé, pozitivní a náročné prostředí, ve kterém je zvláště při negativním hodnocení respektována zásada diskrétnosti a respektu k osobnosti žáka
  • být seznámen s průběžným hodnocením svých výkonů a jeho souhrnným hodnocením
  • být seznámen s důvody svého hodnocení
  • požádat o nahlédnutí do materiálů týkajících se hodnocení výkonů žáka v příslušném hodnotícím období
  • požádat o termín konzultace s vyučujícím daného vzdělávacího předmětu, třídního učitele, výchovného poradce, zástupce či ředitele školy
  • zletilý žák má právo do tří dnů ode dne, kdy se seznámil s výsledky hodnocení za první nebo druhé pololetí, písemně požádat ředitele školy o přezkoušení, má-li pochybnosti o správnosti hodnocení (viz zákon 561/2004, § 69, odst. 9)
  • být v průběhu pololetí v každém vzdělávacím předmětu nejméně třikrát průběžně hodnocen

VII. Učitel má právo:

  • nepřihlížet k intervenci rodičů, která by se konala až před souhrnným hodnocením a omezovala by objektivitu hodnocení za celé sledované období
  • odložit souhrnné hodnocení žáka, jestliže jeho absence přesáhla 25 % docházky za hodnocené období a stanovit doplňující zkoušku
  • odložit souhrnné hodnocení žáka, jestliže nesplnil podmínky souhrnného hodnocení až do doby splnění všech podmínek stanovených v pravidlech hodnocení
  • přerušit zkoušku, pokud si při ní žák počíná nedovoleným způsobem

VIII. Zákonní zástupci žáka mají právo

  • být seznámeni s obecnými pravidly hodnocení žáků i konkrétními zásadami hodnocení v daném předmětu
  • být seznámeni s průběžným hodnocením výkonů žáka a jeho souhrnným hodnocením
  • požádat o nahlédnutí do materiálů týkajících se hodnocení výkonů žáka v příslušném klasifikačním období
  • požádat o termín konzultace s vyučujícím daného vzdělávacího předmětu, třídního učitele, výchovného poradce, zástupce či ředitele školy
  • do tří dnů ode dne, kdy se seznámili s výsledky hodnocení za první nebo druhé pololetí, písemně požádat ředitele školy o přezkoušení, mají-li pochybnosti o správnosti hodnocení. (viz zákon 561/2004, § 69, odst. 9) 

IX. Povinnosti žáků

  • přistupovat k výuce zodpovědně tak, aby při hodnocení dosahovali co nejlepších výsledků
  • seznámit se s pravidly hodnocení a dodržovat je
  • při hodnocení si počínat čestně a nepodvádět

X. Povinnosti učitelů

  • dopředu seznámit žáky s výukovými cíli a kompetencemi, které má žák v průběhu učení získat
  • dopředu seznámit žáka s požadovanou úrovní výkonů a kritérii, normami hodnocení
  • vytvářet žákům odpovídající podmínky pro podání přiměřeného výkonu během hodnocení
  • při hodnocení vytvářet laskavé a náročné prostředí, ve kterém je uplatňována zásada diskrétnosti, zvláště při negativním hodnocení
  • seznámit žáka s důvody provedeného hodnocení

B. Získávání podkladů pro hodnocení – metody zjišťování výkonů žáka

I. Průběžné sledování výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, včetně zpracování domácích úkolů:

  • učitel zjišťuje úroveň schopností žáka:
    • zpracovat novou učební látku
    • porozumět vyučovacím postupům
    • správně zařadit a použít zpracované

Zohledňují se výkony žáka ve všech formách práce (samostatná, párová, skupinová).

U domácích úkolů se zjišťuje kromě výše uvedených schopností též systematičnost a pečlivost jejich zpracování.

II. Průběžné sledování aktivity, pozornosti, úsilí a pečlivosti žáka v hodině

Učitel zjišťuje úroveň spolupráce žáka ve vyučování, jeho zájem prokázat svůj výkon a úroveň takto prokázaného výkonu, úsilí, pečlivost a úroveň plnění konkrétních dílčích cílů, resp. úkolů v dané hodině.

Pro průběžné sledování žáka uvedené pod číslicemi I. a II. lze použít kromě metody pozorování zejména orientační zkoušení (otázka – odpověď), zadání konkrétního úkolu časově nenáročného, krátké písemné zkoušení (tzv. „desetiminutovky“) atd.

III. Ústní zkoušení

Učitel zjišťuje úroveň žákových znalostí a úroveň jeho schopnosti použít znalosti (při řešení úkolů a problémů), kterou žák prokazuje v komunikaci s učitelem, případně s jinými žáky (nejlépe metodou dialogu).

Pro ústní zkoušení platí:

  • učitel oznámí žákovi cíl a téma zkoušení a hodnotící kritéria. Pokud se žák v průběhu zkoušky dopustí chyby, která má podstatný vliv na řešení úkolu, učitel ho na chybu upozorní
  • ústní zkouška včetně hodnocení trvá maximálně 15 minut.
  • ústní zkouška se koná buď z podnětu žáka či jeho zákonného zástupce nebo z podnětu učitele, a to jako zkouška dopředu ohlášená (v tomto případě musí být žákovi oznámena aspoň 2 vyučovací dny dopředu) nebo neohlášená
  • posledních 14 dní před uzavřením klasifikace nemusí vyučující žádosti o ústní zkoušku vyhovět
  • posledních 14 dní před uzavřením klasifikace se ústní zkouška nesmí konat jako zkouška neohlášená (toto ustanovení se netýká orientačního zkoušení v cizím jazyce)
  • podstoupil-li žák v jeden den dvě ústní zkoušky, má právo v případě třetího vyvolání požádat vyučujícího o odložení zkoušky
  • o odložení zkoušky může žák požádat i v případě, konal-li ve stejný den písemnou zkoušku čtvrtletní či pololetní
  • omluvou pro ústní zkoušku není žákova krátkodobá (max. dvoudenní) nepřítomnost ve škole, pokud se nejedná o nepřítomnost, která končí v den bezprostředně předcházející konkrétnímu vyučovacímu předmětu

IV. Písemné zkoušení

  • Pro kontrolní písemnou čtvrtletní práci platí:
    • učitel oznámí cíl zkoušky, rozsah látky, která bude zkoušena, minimálně 7 dní dopředu
    • rozsah látky nemusí být oznámen u čtvrtletních prací (sloh) v českém jazyce nebo v cizím jazyce
    • pokud se rozsah látky týká učiva probraného za pololetí či delší období, obsahuje pouze základní učivo
    • termíny čtvrtletních či vstupních prací zaznamenávají učitelé jednotlivých předmětů do poznámky v třídní knize nejpozději 7 dní před konáním práce (stejně jako u prací středního rozsahu)
    • pokud žák zmešká termín čtvrtletní (nebo vstupní) práce, musí ji nahradit, a to tak, aby za pololetí byl vykonán stanovený rozsah čtvrtletních prací, který lze snížit jen v odůvodněných případech (a při dostatku jiných podkladů pro souhrnné hodnocení)
    • náhradní termín vyhlašuje učitel po dohodě se žákem (skupinou žáků)
    • pokud žák kontrolní práci nenapíše v řádném ani náhradním termínu, může to být důvodem k odložení klasifikace
  • Pro písemné práce středního rozsahu – většinou na závěr tematického celku nebo lekce (zpravidla za období kratší než čtvrtletí) platí:
    • písemná zkouška středního rozsahu trvá 15–35 minut
    • učitel oznámí cíl zkoušky a její obsah minimálně 7 dní dopředu
    • zmešká-li žák termín písemné zkoušky středního rozsahu, může konat novou zkoušku v náhradním termínu z podnětu učitele
    • pokud žák za hodnotící období nesplní v oboru učitelem předepsaný počet písemných zkoušek středního rozsahu, může to být důvodem k odložení klasifikace
    • poslední úplný týden před uzavřením klasifikace se mohou psát pouze čtvrtletní práce.
    • omluvou pro psaní písemné práce tohoto typu není žákova krátkodobá (např. dvoudenní) předchozí nepřítomnost ve škole
  • Pro ostatní písemné zkoušky (diktáty, malé písemky…) platí:
    • nemusí učitel dopředu oznamovat
    • posledních 14 dní před uzavřením klasifikace se písemná zkouška nesmí konat jako zkouška neohlášená
    • žák musí být seznámen s cílem této zkoušky i hodnotícími kritérii
    • počet ostatních písemných zkoušek se řídí potřebami učitele a žáků v konkrétní situaci
    • trvá-li písemná zkouška déle než 15 minut (diktáty v českém jazyku 20 minut), řídí se pravidly pro písemnou zkoušku středního rozsahu
    • v jeden den nesmí psát student dvě čtvrtletní písemné práce nebo práce středního rozsahu, pokud s tím sám výslovně nesouhlasí

V. Praktická zkouška

Učitel zjišťuje úroveň schopnosti použít získané znalosti a úroveň dovedností při řešení konkrétních praktických úkolů, kterou žák prokazuje praktickým provedením úkolu ve vyučování.

Praktická zkouška smí být prováděna pouze tehdy, byla-li žákovi nabídnuta v této oblasti přiměřená příležitost k procvičení. Žák musí být dopředu seznámen s cílem zkoušky a hodnotícími kritérii. V případě, že se žák dopustí chyby, podstatné pro další řešení úkolu, učitel na ni podle možnosti ihned poukáže.

VI. Pohybová zkouška – hodnocení tělesné výchovy

Učitel zjišťuje úroveň pohybových dovedností žáka především tím, že žáci plní dopředu stanovené disciplíny a prokazují pohybové dovednosti. Úroveň jejich zvládnutí slouží učiteli jako podklad pro hodnocení formou bodování dosažených výkonů. Žák méně pohybově nadaný či žák zdravotně postižený může získat další body za metodiku prováděných činností a splnění disciplín nad povinný rámec učiva. Žák musí být dopředu seznámen s cílem zkoušky a hodnotícími kritérii.

VII. Rozbor výsledků činnosti (výrobky, projekty, referáty, seminární práce, deníky…)

Učitel zjišťuje zejména úroveň schopnosti žáka použít získané znalosti, což žák prokazuje samostatnou (příp. párovou či skupinovou) dlouhodobější prací na konkrétním úkolu a předložením výsledku práce ve vyučování (příp. s ústní či jinou prezentací).

Pro rozbor výsledků činnosti platí: Učitel dopředu oznámí cíl, obsah a hodnotící kritéria.

VIII. Opravy dílčích výkonů žáka

Žák má právo být minimálně jednou za čtvrtletí informován o svém celkovém prospěchu v každém předmětu.

Žák může psát opravnou písemnou práci z podnětu vyučujícího. Do souhrnné klasifikace se započítávají obě známky.

Těžištěm žákova úsilí získat lepší hodnocení je jeho systematický zájem o zlepšení a o podávání lepších výkonů. Oprava souhrnné známky na základě jednoho výkonu v době kratší než 3 dny před uzavřením klasifikace je nepřípustná.

IX. Postup učitele, počíná-li si žák nepovoleným způsobem

Počíná-li si žák při hodnocení nepovoleným způsobem, učitel přeruší zkoušku a rozhodne o dalším postupu.

Prokázané opisování v domácích písemných pracích (včetně seminárních prací) je velmi závažným podvodem, který může být postižen jak v oblasti klasifikace, tak sankcí od napomenuti třídního učitele do podmínečného vyloučeni ze školy, a to podle míry závažnosti provinění.

C. Posuzování výkonů, formy hodnocení

I. Základní formy hodnocení

  • základními formami hodnocení je hodnocení klasifikací (známkou), hodnocení body a procenty dosažených bodů a hodnocení slovní
  • na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období – přihlíží se k systematičnosti v práci žáka, stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období
  • v předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě
  • hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů
  • o způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady
  • škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka
  • případné slovní hodnocení bude převedeno školou pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání do klasifikace
  • učitel klasifikaci důsledně a soustavně doplňuje promyšleným slovním hodnocením, v němž uplatňuje osobní přístup k žákovi
  • analyzuje žákův výkon, okolnosti i žákovo úsilí tak, aby podpořil sebedůvěru žáka
    a motivoval ho k dalšímu studiu

II. Hodnocení klasifikací

Žák je hodnocen vzhledem ke stanoveným výstupním kompetencím školního vzdělávacího programu známkou takto:

V předmětech s převahou naukového zaměření

Stupeň 1 (výborný)

pokud má žák z probírané oblasti učiva vytvořen logicky uspořádaný systém znalostí a dovedností, na jejichž základě dovede řešit zadané úlohy a problémy a vysvětlovat jevy samostatně a v souvislostech. Umí správně používat terminologii, chápe obsah a účelnost pojmů. Žák je schopen formulovat problémy, řešit je, závěry zobecňovat. K jejich řešení je schopen využívat další zdroje informací. Je schopen aktivní práce v týmu v různých rolích, dovede tým řídit. Žák přistupuje k výuce aktivně, chce získat vědomosti a vlastním úsilím je rozšiřuje.

Stupeň 2 (chvalitebný)

pokud má žák z probírané oblasti učiva vytvořen uspořádaný systém znalostí a dovedností, které s malou dopomocí a bez hrubých chyb dovede využít k řešení problémů i k vysvětlování jevů. Umí používat odbornou terminologii, chápe obsah základních pojmů. Žák je schopen
s mírnou dopomocí formulovat problémy, řešit je a závěry zobecňovat. Žák je schopen pracovat samostatně se zdroji informací a s malou dopomocí je využívat pro samostatnou práci. Je schopen aktivní práce v týmu v různých rolích. Žák přistupuje k výuce aktivně, chce získat vědomosti a vlastním úsilím je rozšiřuje.

Stupeň 3 (dobrý)

pokud vědomosti a dovednosti žáka z probírané látky jsou neúplné, samostatná práce se neobejde bez hrubých chyb. Řešit problémy a vysvětlovat podstatu jevů umí s dopomocí učitele. Vytvořený systém znalostí a dovedností z probíraného učiva má logické mezery a nepřesnosti. Odbornou terminologii a pojmy používá s drobnými chybami a bez úplného pochopení jejich obsahu. Se zdroji informací pracuje s dopomocí. Je schopen být platným členem pracovního týmu, pokud je tým dobře veden. K výuce přistupuje někdy aktivně, ale často i pasivně a stává se pouze objektem vzdělávání.

Stupeň 4 (dostatečný)

pokud má žák ve vědomostech a dovednostech vážné nedostatky a často se dopouští hrubých chyb. Řešit problémy a vysvětlovat podstatu jevů dokáže pouze s dopomocí učitele, ale s ní je schopen dospět ke správným závěrům. V odborných pojmech má závažné nedostatky, ne vždy správně používá odbornou terminologii. Se zdroji informací pracuje pouze s obtížemi. Je schopen účastnit se týmové práce. K výuce přistupuje převážně pasivně, ve většině případů je pouze objektem vzdělávání.

Stupeň 5 (nedostatečný)

pokud má žák ve vědomostech a znalostech zásadní nedostatky, které brání tomu, aby dokázal vysvětlit i základní jevy a řešil i jednodušší problémy s dopomocí učitele. Nerozumí odborným pojmům, neumí správně používat symboliku. Do pracovního týmu se zapojuje jen s obtížemi, není platným členem týmu. Ve výuce je pasivní, je objektem vzdělávání bez vlastního zájmu a úsilí.

Ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Stupeň 1 (výborný)

žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Vždy používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Aktivně se zajímá o umění a estetiku. Jeho tělesná zdatnost má vysokou úroveň.

Stupeň 2 (chvalitebný)

žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje méně tvořivě. Má zájem o umění a estetiku. Je tělesně zdatný.

Stupeň 3 (dobrý)

žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Materiály, nástroje a vybavení používá bezpečně a účinně pouze někdy. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

Stupeň 4 (dostatečný)

žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Materiály, nástroje a vybavení většinou nepoužívá bezpečně a účinně. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.

Stupeň 5 (nedostatečný)

žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Materiály, nástroje a vybavení nepoužívá téměř nikdy bezpečně a účinně. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.

III. Hodnocení body a procenty z dosažených bodů

Jako průběžné hodnocení, či paralelně s hodnocením klasifikací či slovním hodnocením klasifikace je možné používat i alternativní způsob hodnocení – např. bodové hodnocení a hodnocení procenty dosažných bodů z možného osobního maxima. Hodnocení body a procenty dosažených bodů však musí být nejpozději ke konci hodnotícího období jednoznačně převoditelné na klasifikaci či být podkladem pro slovní hodnocení na vysvědčení.

Pro převod bodového hodnocení na klasifikaci (dílčí i souhrnnou) používají jednotlivé vzdělávací obory tabulky, které zveřejní v specifikaci hodnocení v daném oboru.

IV. Hodnocení práce v zájmových útvarech

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

  • Pracoval (a) úspěšně
  • Pracoval (a)

V. Sebehodnocení

Žák se prostřednictvím učitelova hodnocení postupně učí, jaké jsou meze a perspektivy jeho výkonu, sféry jeho úspěchů a úspěšného uplatnění. Vyučující vytváří vhodné prostředí a příležitosti, aby žák mohl poučeně a objektivně hodnotit sebe a svoji práci. Oba názory jsou průběžně konfrontovány. Učitel a žák na konci klasifikačního období společně hodnotí průběh výkonů žáka tak, aby se shodli na výsledné známce. Autonomní hodnocení se nesmí stát prostředkem nátlaku na učitele. Cílem je ideální shoda obou hodnocení tak, aby byla pro žáka motivační do dalšího období.

D. Souhrnné hodnocení za pololetí

I. Formy souhrnného hodnocení

Souhrnné hodnocení je možné provést klasifikací (známkou), slovy či kombinací obou způsobů hodnocení. Jako podpůrného sdělení, které je součástí slovního hodnocení, je možné použít hodnocení body a procenty z dosažených bodů.

II. Souhrnné hodnocení klasifikací

Při tvorbě souhrnné známky na závěr hodnotícího období se učitel rozhoduje na základě rozsahu a stupně obtížnosti jednotlivých zjištěných výkonů žáka a jejich významu. Souhrnná známka je tvořena na základě podkladů získaných různými metodami (viz výše).

Žák má právo být seznámen s navrhovanou souhrnnou známkou nejpozději v den konání klasifikační pedagogické rady. Učitel je povinen klasifikaci objektivně zdůvodnit a zhodnotit práci žáka v jednotlivých oblastech (tj. splnění komplexních, příp. dílčích cílů).

III. Kombinované souhrnné hodnocení

Vedle hodnocení klasifikací je možné jako doplňující souhrnné hodnocení provést hodnocení slovní, do kterého zahrnujeme i hodnocení body a procenty dosažených bodů.

IV. Souhrnné hodnocení žáka v náhradním termínu – doplňující, opravná zkouška

  • Pokud ředitel školy určil pro hodnocení náhradní termín, potom v předmětech, ve kterých bude žák hodnocen v náhradních termínech doplňující zkouškou se uvede „nehodnocen“ nebo „nehodnocena“. Není-li možné hodnotit žáka ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí, v rubrice celkové hodnocení se uvede „nehodnocen“ nebo „nehodnocena“. Termín doplňující zkoušky za druhé pololetí určí ředitel školy tak, aby hodnocení mohlo být provedeno do 31. srpna příslušného školního roku, nejpozději do konce září. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák, který bude konat doplňující zkoušku, dostává na konci 2. pololetí vysvědčení, kde v předmětech, ve kterých bude žák hodnocen v náhradních termínech doplňující zkouškou se uvede „nehodnocen“ nebo „nehodnocena“ a za 2. pololetí v rubrice celkové hodnocení se uvede „neprospěl“ nebo „neprospěla“. Po splnění doplňující zkoušky se žákovi vydává nové vysvědčení s datem ukončení posledního hodnocení. Předchozí vysvědčení škole žák nevrací. Doplňující zkouška má rozsah prověřovaných kompetencí, který se vztahuje vždy ke konkrétnímu pololetí, za něž se pak vydá vysvědčení.
  • Pokud žák koná v souladu s § 69 zákona č.561/2004 Sb. opravné zkoušky, vydá mu škola na konci 2. pololetí vysvědčení. Žák, který opravnou zkoušku vykonal neúspěšně, nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Po vykonání opravných zkoušek je vydáno žákovi nové vysvědčení, a to i případě, že se hodnocení z předmětů, ze kterých žák konal zkoušky nezměnilo. Vysvědčení je opatřeno datem poslední konané opravné zkoušky. Předchozí vysvědčení škole žák nevrací. Rozsah prověřovaných kompetencí opravné zkoušky se vždy vztahuje ke konkrétnímu pololetí, v němž má být probrána daná látka a za něž se pak vydává vysvědčení.

E. Hodnocení žáků studujících podle individuálních plánů a žáků se specifickými vzdělávacími potřebami

I. Hodnocení žáků studujících podle individuálních vzdělávacích plánů

Individuální vzdělávací plán žáka stanoví zvláštní organizaci výuky a termíny hodnocení žáka (zkoušek). Individuální vzdělávací plán podepsaný ředitelem školy, žákem a u neplnoletých žáků také zákonným zástupcem žáka, je součástí osobní dokumentace žáka. Průběh studia podle IVP je pololetně vyhodnocován příslušnými pedagogy a SPC, které IVP doporučilo.

II. Hodnocení žáků se specifickými vzdělávacími potřebami

Žákem se specifickými vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Speciální vzdělávací potřeby žáků zjišťuje školské poradenské zařízení. Školské poradenské zařízení ve své zprávě stanoví doporučení pro hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Třídní učitel seznámí ostatní pedagogy s doporučením. Učitelé postupují při hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami podle doporučení školského poradenského zařízení.

Hodnocení žáka se ŠVP v předmětech s převahou naukového zaměření

Stupeň 1 (výborný)

  • ovládá bezpečně požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky
  • myšlení pohotové, dobře chápe souvislosti, myslí logicky správně
  • je schopen samostatně studovat vhodné texty
  • pracuje uvědoměle a aktivně v týmu, jeho působení je velmi přínosné
  • je schopen téměř vždy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů
  • vyjadřuje se výstižně a poměrně přesně
  • umí a používá kompenzační pomůcky
  • pracuje spolehlivě s upraveným textem
  • po zadání práce pracuje samostatně

Stupeň 2 (chvalitebný)

  • v podstatě uceleně ovládá požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky
  • myslí logicky správně
  • je schopen s menší pomocí samostatně studovat vhodné texty
  • pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je přínosné
  • je schopen téměř vždy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů
  • vyjadřuje se méně výstižně, ale poměrně přesně
  • umí a dovede použít kompenzační pomůcky
  • pracuje spolehlivě s upraveným textem
  • po zadání práce učitelem pracuje s jistotou

Stupeň 3 (dobrý)

  • má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků
  • myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v logice se vyskytují chyby
  • je schopen studovat vhodné texty podle návodu učitele
  • pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je částečně přínosné
  • je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů s dopomocí učitele
  • vyjadřuje se obtížně a nepřesně
  • dovede použít kompenzační pomůcky s návodem učitele
  • pracuje spolehlivě s upraveným textem
  • nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat

Stupeň 4 (dostatečný)

  • má závažné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků
  • v myšlení se vyskytují závažné chyby
  • je nesamostatný v práci s vhodnými texty
  • práce v týmu se pouze účastní, jeho působení je občas přínosné
  • málokdy je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů
  • jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti
  • kompenzační pomůcky používá s návodem učitele obtížně a s chybami
  • má velké obtíže při práci s upraveným textem
  • závažné chyby dovede s pomocí učitele opravit

Stupeň 5 (nedostatečný)

  • požadované poznatky si neosvojil
  • samostatnost v myšlení neprojevuje
  • je nesamostatný v práci s vhodnými texty ani s podněty učitele
  • žák nepracuje pro tým
  • správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen
  • jeho ústní a písemný projev má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti
  • kompenzační pomůcky nedovede použít ani s návodem učitele
  • s upraveným textem nedovede pracovat
  • chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele

Hodnocení žáka se ŠVP ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení

Stupeň 1 (výborný)

  • v činnostech je velmi aktivní se zájmem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost
  • pracuje velmi tvořivě, samostatně, plně využívá osobní předpoklady a velmi
  • úspěšně je rozvíjí
  • jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný
  • osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje tvořivě

Stupeň 2 (chvalitebný)

  • v činnostech aktivní, převážně samostatný
  • úspěšně rozvíjí své osobní předpoklady
  • projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky
  • osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje samostatně, má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost

Stupeň 3 (dobrý)

  • v činnostech je méně aktivní, samostatný, pohotový, občas i pasivní
  • nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu
  • jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb
  • jeho dovednosti a vědomosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele
  • nemá aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost

Stupeň 4 (dostatečný)

  • v činnostech je málo tvořivý, často pasivní
  • rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé
  • úkoly řeší s častými chybami
  • dovednosti a vědomosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele
  • projevuje velmi malý zájem a snahu

Stupeň 5 (nedostatečný)

  • v činnostech je skoro vždy pasivní
  • rozvoj schopností je neuspokojivý
  • jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu
  • minimální osvojené dovednosti a vědomosti nedovede aplikovat
  • neprojevuje zájem o práci, práci druhým znemožňuje

F. Hodnocení chování a výchovná opatření

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Při klasifikaci chování žáka se přihlédne k uděleným výchovným opatřením a k účinku těchto opatření. Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole, Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování a školního řádu během klasifikačního období.

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování:

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu, nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy.

Výchovná opatření

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly (pochvala třídního učitele, pochvala ředitele školy) a opatření k posílení kázně žáků.

Pochvaly se zaznamenávají do třídních výkazů (katalogových listů), matriky a jsou přikládány na zvláštních formulářích k vysvědčení.

Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné, nebo opakovaná méně závažná provinění proti školnímu řádu a to neprodleně. Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření:

  • napomenutí třídního učitele
  • důtka třídního učitele
  • důtka ředitele školy

Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku, udělení důtky neprodleně oznámí řediteli školy. Důtku ředitele školy uděluje ředitel školy zpravidla na návrh třídního učitele případně i jiného vyučujícího. Výchovná opatření se udělují bez zbytečných odkladů.

Při podmíněném vyloučení ředitel stanoví zkušební lhůtu nejdéle na 1 rok. O podmínečném vyloučení a vyloučení žáka rozhoduje ředitel školy.

O udělení a uložení výchovných opatření žákovi uvědomí třídní učitel (o napomenutí a důtce třídního učitele) nebo ředitel školy (o ostatních výchovných opatřeních) zákonného zástupce nezletilého žáka nebo rodiče zletilého žáka. Opatření se zaznamenává do třídního výkazu, školní matriky a neuvádí se na vysvědčení.

G. Komisionální zkouška

Žák koná komisionální zkoušku v těchto případech:

  • Koná-li opravnou zkoušku. Žák koná opravnou zkoušku v případě, že byl na konci druhého pololetí klasifikován stupněm nedostatečně nejvýše ve dvou předmětech. Známka je konečná pro celkovou klasifikaci.
  • Požádá-li písemně zletilý žák (tj. žák ve věku 18 let a více) či jeho zákonný zástupce o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení. Má-li zástupce žáka nebo zletilý žák pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se žák dozvěděl o klasifikaci, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení příslušného školního inspektora. V takovém případě jmenuje komisi školní inspektor. Přezkoušení provede komise do deseti dnů. Výsledek přezkoušení je konečný, další přezkoušení žáka je nepřípustné.

 

Rozsah prověřovaných kompetencí komisionální zkouškou dle §69 odst. 1 zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) se vztahuje vždy ke konkrétnímu pololetí, v němž má být probrána daná látka a za něž se pak vydává vysvědčení.

 

Komisionální zkouška trvá 30 minut. Součástí zkoušky může být test a ústní zkouška. U vzdělávacích oborů, ve kterých hodnocení probíhá formou pohybové či praktické zkoušky, může být tato zkouška součástí komisionální zkoušky. Komisionální zkouška pak může být prodloužena o dalších 15 minut.

 

Termíny opravných zkoušek určí ředitel školy tak, aby byly vykonány nejpozději do 31. srpna. Pokud se žák v tomto termínu z vážných důvodů nemůže k opravné zkoušce dostavit, lze povolit vykonání opravné zkoušky nejpozději konce září. Do té doby žák navštěvuje podmínečně nejbližší vyšší ročník.

 

O termínu konání opravné zkoušky informuje třídní učitel písemně zákonného zástupce. Žák, který se bez vážných důvodů ve stanoveném termínu k opravné zkoušce nedostaví a do dvou dnů se neomluví, je klasifikován z daného předmětu stupněm prospěchu nedostatečný.

Žák může v jednom dni konat nejvýše jednu komisionální zkoušku.

Hodnocení komisionální zkoušky se provádí stejnou formou, jako je prováděno hodnocení vzdělávacího předmětu, z něhož se zkouška koná.

Komisionální zkouška je zkouška veřejná. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda komise veřejně v den konání zkoušky.

Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka.

Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

 

O komisionálních zkouškách se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

I. Komise pro komisionální zkoušku.

Komisi jmenuje ředitel školy, v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

Při komisionální zkoušce posuzuje výkon žáka tříčlenná komise. Předsedou komise je zpravidla ředitel školy, popř. jiný pedagog jmenovaný ředitelem školy, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, Dále je členem komise zkoušející učitel (vyučující daného předmětu, popřípadě jiný vyučující daného předmětu) a přísedící učitel, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti.

H. Jiné souhrnné zkoušky

I. Rozdílová

například při přechodu z jednoho typu střední školy na druhý, při přechodu žáka do jiného ročníku (jiný program), při změně oboru během studia, při změně volitelného předmětu během studia. Známka není konečná pro pololetní klasifikaci.

II. Doplňující zkouška

Doplňující zkoušku koná žák:

  • přesáhne-li absence žáka v kterémkoli předmětu 25 % odučených hodin v daném hodnotícím období nebo nemá v daném předmětu dostatečný počet známek ve srovnání s ostatními žáky, může vyučující po dohodě s třídním učitelem zadat žákovi doplňující souhrnnou zkoušku za celé hodnotící období - pololetí. O formě zkoušky rozhoduje vyučující. Do vykonání této zkoušky je žákovi odloženo souhrnné hodnocení ze vzdělávacího předmětu za dané hodnotící období.
  • který nemohl být hodnocen pro závažné objektivní příčiny na konci prvního, případně na konci druhého pololetí.

 

Termín doplňující zkoušky určí ředitel školy tak, aby hodnocení mohlo být provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí, ve výjimečných případech do konce klasifikačního období za druhé pololetí. Nelze-li žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

 

Termín doplňující zkoušky za druhé pololetí určí ředitel školy tak, aby hodnocení mohlo být provedeno do 31. srpna příslušného školního roku, nejpozději do konce září. Do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

 

V případě nesplněné 80% účasti v předmětech praktických činností (ODV, masáží) žák nahrazuje absenci ve svém volném čase a doloží získané kompetence deníkem praxe, kde má evidované veškeré činnosti, které vykonával. Deník praxe podepisuje pověřený pracovník, u kterého žák praktický výcvik koná.

Žák získá vysvědčení a souhrnné hodnocení daného předmětu až po doložení splněné praxe, do té doby je nehodnocen.

 

I. Vysvědčení

  • Vysvědčení je vydáváno na příslušném tiskopise a jeho vydávání se řídí vyhláškou MŠMT ČR 223/2005.
  • Vyplňování vysvědčení se řídí Informacemi o vyplňování vysvědčení ze dne 29. ledna 2007,
    č. j. 2064/2007-23
  • Na konci 1. klasifikačního období (pololetí) dostávají žáci výpis z vysvědčení. Výpis z vysvědčení obsahuje všechny údaje shodné s vysvědčením a je opatřen otiskem razítka školy, podpisem třídního učitele a ředitele školy.
  • Na konci školního roku dostávají žáci vysvědčení na příslušném tiskopise.

J. Specifikace pravidel hodnocení pro jednotlivé vzdělávací oblasti a obory

jsou stanovena na základě konsensu předmětových komisí a upravují zejména

  • používanou formu průběžného hodnocení (klasifikace, body, slovní hodnocení)
  • předmět hodnocení - hodnocené aktivity a jejich minimální četnost
  • formu hodnocení na vysvědčení (klasifikace, slovní hodnocení) a pravidla pro vytváření souhrnného hodnocení (váha jednotlivých typů průběžných hodnocení)
  • pravidla pro opravy známek (pokud postup pro opravy uvedený ve společných pravidlech nevyhovuje)
  • podmínky uzavření souhrnného hodnocení
  • hodnotící kritéria

K. Závěrečná ustanovení

  • Tato pravidla jsou závazná pro všechny pedagogické pracovníky školy a pro všechny žáky. Třídní učitel je povinen seznámit žáky s pravidly hodnocení, jednotliví vyučující potom se specifickými pravidly hodnocení.
  • Dodržování pravidel hodnocení je kontrolováno ředitelem školy, zástupci ředitele, předsedy předmětových komisí, a to při hospitační činnosti, rozhovorech s učiteli, na jednáních pedagogické rady a rozborem pedagogické dokumentace.
  • V odůvodněném případě může ředitel školy udělit výjimku z těchto pravidel.

 

                                                                                                                        Mgr. Dagmar Sýsová

V Brně dne: 28.8.2017                                                                                        ředitelka školy

 

Vypracovala:

Mgr. Dagmar Sýsová